Seděl u tebe na posteli a listoval v nějakém časopise. Po očku tě sledoval, jak hledáš v šatníku oblečení na večer. Stále jsi nemohla nic najít, nakonec ses podívala na hodinky, kolik máš ještě času. Moc ho nezbývalo a tak jsi nechala hledání a rychle běžela do sprchy. Klaus mezitím položil na stolík tvůj časopis a sám popošel do tvého šatníku. Hned z něj vyndal ...bílé letní šaty bez ramínek a k tomu i boty. Vše položil na postel a zase si na ni sednul. Ty jsi po chvíli vyšla z koupelny jen v ručníku a první co jsi viděla, byly šaty, které nachystal.
„Ty jsi mi je nachystal?“ Zeptala ses a prohlížela sis je.
„No jasně, kdo jiný. To víš tobě to tak trvá,“ usmál se svým typickým úsměvem a dál posedával na tvé posteli.
„Ani nevím, že je tam mám, díky,“ pousmála ses a pomalu se začala oblékat.
Byla jsi jen ve spodním prádle, když jsi ucítila jeho ruce na svém těle.
„Klausi teď vážně ne, přijdeme pozdě,“ šeptla jsi a snažila se ho nějak odehnat.
„No ták, vykašleme se na nějaký večírek, uděláme si svůj vlastní,“ políbil tě zezadu na krk.
Tvým tělem projela vlna vzrušení a zachvěla ses. Myslela sis, že si toho nevšiml, ale on se jen pousmál a políbil tě znova.
„Myslím to vážně. Musím se obléknout,“ rychle jsi ho odtáhla, vzala si šaty a zamkla se v koupelně
Klaus se s úsměvem natáhl na tvou postel, do ruky si vzal další časopis a začal si v něm listovat. Po chvíli jsi konečně vyšla z koupelny oblečená a připravená vyrazit. Zastavila ses před postelí a koukla na něj.
„Tak jdeme zlato,“ řekla jsi a čekala, až se zvedne.
Ale on nic. Ani si tě nevšímal, jen dál dělal, že si čte.
„Halo, jdeme…je čas,“ založila sis ruce na prsou.
„Já nikam nejdu, mě je tu dobře a navíc, v tomhle jsou dost zajímavé články,“ odvětil Klaus a zase si tě nevšímal.
„Cože? To myslíš jako vážně?“ Koukala jsi na něj nevěřícně.
„Ano,“ řekl.
„Fajn, jdu sama!“ Řekla jsi naštvaně a dala se na odchod.
Už jsi sahala na kliku, když tě chytil za ruku. Otočila ses naštvaně, ale když jsi viděla ten jeho úsměv, zapomněla jsi na to.
„Nechci nikam jít, ale ani nechci, abys šla ty. Ten večírek je blbost, nemusíme tam být, nikdo si toho ani nevšimne,“ pousmál se a pohladil tě po tváři.
„Ale jsme pozvaní, starostka se určitě bude ptát, proč jsme nedorazili a…,“ chtěla jsi ještě něco říct, ale umlčel tě polibkem.
„Starostka je mi teď naprosto ukradená, já chci jen tebe,“ zašeptal a vzal tě do náruče.
Opatrně tě položil na postel a sám se položil vedle tebe. Opřel si hlavu o svou ruku a koukal na tebe.
„Jsi tak krásná, když se zlobíš miláčku,“ řekl a dal ti pusu nos.
„Přeháníš,“ řekla jsi a chtěla jsi vstát.
„Nikam lásko, dnešní večírek se přesouvá sem,“ šibalsky se usmál a přitáhl si tě k sobě.
Držel tě pevně v náručí, líbal na krku a pomalu ti sundával šaty, které ti sám vybral. Ani ses nenadála a oba jste byli jen ve spodním prádle. Cítila jsi jeho teplou kůži na své. Jeho něžné polibky, kterými tě obdarovával po celém těle. Doteky, které způsobovaly, že ses chvěla vzrušením. Nakonec jsi usoudila, že to byl přece jen dobrý nápad, zůstat. Přece jen vášnivá noc s ním je lepší než milion večírků. A věděli jste to oba.
„Ty jsi mi je nachystal?“ Zeptala ses a prohlížela sis je.
„No jasně, kdo jiný. To víš tobě to tak trvá,“ usmál se svým typickým úsměvem a dál posedával na tvé posteli.
„Ani nevím, že je tam mám, díky,“ pousmála ses a pomalu se začala oblékat.
Byla jsi jen ve spodním prádle, když jsi ucítila jeho ruce na svém těle.
„Klausi teď vážně ne, přijdeme pozdě,“ šeptla jsi a snažila se ho nějak odehnat.
„No ták, vykašleme se na nějaký večírek, uděláme si svůj vlastní,“ políbil tě zezadu na krk.
Tvým tělem projela vlna vzrušení a zachvěla ses. Myslela sis, že si toho nevšiml, ale on se jen pousmál a políbil tě znova.
„Myslím to vážně. Musím se obléknout,“ rychle jsi ho odtáhla, vzala si šaty a zamkla se v koupelně
Klaus se s úsměvem natáhl na tvou postel, do ruky si vzal další časopis a začal si v něm listovat. Po chvíli jsi konečně vyšla z koupelny oblečená a připravená vyrazit. Zastavila ses před postelí a koukla na něj.
„Tak jdeme zlato,“ řekla jsi a čekala, až se zvedne.
Ale on nic. Ani si tě nevšímal, jen dál dělal, že si čte.
„Halo, jdeme…je čas,“ založila sis ruce na prsou.
„Já nikam nejdu, mě je tu dobře a navíc, v tomhle jsou dost zajímavé články,“ odvětil Klaus a zase si tě nevšímal.
„Cože? To myslíš jako vážně?“ Koukala jsi na něj nevěřícně.
„Ano,“ řekl.
„Fajn, jdu sama!“ Řekla jsi naštvaně a dala se na odchod.
Už jsi sahala na kliku, když tě chytil za ruku. Otočila ses naštvaně, ale když jsi viděla ten jeho úsměv, zapomněla jsi na to.
„Nechci nikam jít, ale ani nechci, abys šla ty. Ten večírek je blbost, nemusíme tam být, nikdo si toho ani nevšimne,“ pousmál se a pohladil tě po tváři.
„Ale jsme pozvaní, starostka se určitě bude ptát, proč jsme nedorazili a…,“ chtěla jsi ještě něco říct, ale umlčel tě polibkem.
„Starostka je mi teď naprosto ukradená, já chci jen tebe,“ zašeptal a vzal tě do náruče.
Opatrně tě položil na postel a sám se položil vedle tebe. Opřel si hlavu o svou ruku a koukal na tebe.
„Jsi tak krásná, když se zlobíš miláčku,“ řekl a dal ti pusu nos.
„Přeháníš,“ řekla jsi a chtěla jsi vstát.
„Nikam lásko, dnešní večírek se přesouvá sem,“ šibalsky se usmál a přitáhl si tě k sobě.
Držel tě pevně v náručí, líbal na krku a pomalu ti sundával šaty, které ti sám vybral. Ani ses nenadála a oba jste byli jen ve spodním prádle. Cítila jsi jeho teplou kůži na své. Jeho něžné polibky, kterými tě obdarovával po celém těle. Doteky, které způsobovaly, že ses chvěla vzrušením. Nakonec jsi usoudila, že to byl přece jen dobrý nápad, zůstat. Přece jen vášnivá noc s ním je lepší než milion večírků. A věděli jste to oba.
Žádné komentáře:
Okomentovat